This is page 202 of the supplement to An Anglo-Saxon Dictionary by T. Northcote Toller (1921)

This online edition was created by the Germanic Lexicon Project. Click here to go to the main page about Bosworth/Toller. (You can download the entire dictionary from that page.) Click here to volunteer to correct a page of this dictionary. Click here to search the dictionary. This page was generated on 30 Mar 2019. The individual pages are regenerated once a week to reflect the previous week's worth of corrections, which are performed and uploaded by volunteers. The copyright on this dictionary is expired. You are welcome to copy the data below, post it on other web sites, create derived works, or use the data in any other way you please. As a courtesy, please credit the Germanic Lexicon Project.

202 FÆSTEN-BEHÆFEDNES -- FÆSTNUNG

regni reserare), Hpt. Gl. 433, 58: An. Ox. 57, 6. [O. H. Ger. festin(a), fastinna munitio, septum, praesidium.] v. bróm-, heáh-, land-, mór-, wæter-fæsten.

fæsten-behæfednes. Dele, and see behæfednes: fæstend. v. ende&dash-uncertain;fæstend.

fæsten-dæg. Add: -- Gif hit fuguldæg ILLEGIBLE sié ; gif hit festendæg sié C. D. i. 293, 10. Gif hit fæstendagas beón si jejunii dies fuerint, R. Ben. 67, 3. Gif wé on þæ-acute;m syx wucan fotlæ-acute;taþ þá syx Sunnandagas þæs fæstennes (Lent), þonne ne bið þára fæstendaga ná má þonne syx and þrítig, Bl. H. 35, 24. On ðám fæstendagum in quibus diebus quadrigesimae, R. Ben. 74, 12. On eówrum UNCERTAIN fæstendagum in diebus jejuniorum vestrorum, Past. 315, 2. Þá fæstendagas þe men eów beódað tó healdenne, Wlfst. 230, 34. [v. N. E. D. fasten-day.] v. riht-fæstendæg.

fæsten-geat. Add :-- On ðet fæstergeat, C. D. iii. 130, 32.

fæsten-gewerc. Substitute : fæsten-geweorc, es; n. Work at the repairing or construction of fortifications: one of the three obligations included in the trinoda necessitas. v. burh-bót, brycg-geweorc :-- Bútan fæstengewerce and fyrdsócne and brycggeweorce, C. D. ii. 111, 16. Fæstengeworce, 24. Freódóm from æ-acute;ghwelcum eorðlecum þeówdómæ bútan firdæ and fæstængewæorcæ and brycggewæorce excepto expeditione et arcis pontisque constructione, v. 218, 25. Fyrðe and brycge and festergeweorc héwe swá mon ofer eall folc dó, 151, 30.

fæsten-lic; adj. Of a fast, Lenten :-- Fæsternlicre bihaldnisse quadri&dash-uncertain;gesimali observatione, Rtl. 14, 8.

fæstennes. Dele, and see fæsten.

fæsten-tíd. Transfer the last two passages to riht-fæstentíd, and add :-- Freólstída and fæstentída rihtlíce understandan, Wlfst. 113, 2.

fæsten-wicu, an ; f. A week of fasting, a week in Lent :-- On þám drihtenlican dæge þæ-acute;re forman fæstenwucan on the Sunday of the first week in Lent, Hml. S. 23 b, 111.

fæster-. v. fæsten-geat, -geweorc : fæstern. v. fæsten, fæsten-lic.

fæstes; adv. Dele, and see fæst; III. 3: fæst-gongel. For 'faithful' substitute ' steady-going, ' and for 'faithful soul' substitute ' constant mind. '

fæst-hafol. Add: I. that holds fast :-- Fæsthafellæstum (-nestum, An. Ox. 4595) geræ-acute;pod tenacissimis (vinculis) inretita, Hpt. Gl. 512, 63. II. strong, firm, steadfast :-- God, fæsthafol strængð unástyred on þé þurhwunað Deus, tenax vigor inmotus in te permanet, Hy. S. 11, 2. III. tenacious, retentive: -- Fæsthaful capax (cf. capax memori&e-hook; UNCERTAIN , An. Ox. 3101), Wrt. Voc. ii. 21, 47. Mid fæsthafelre race tenaci (memoriae) textu, An. Ox. 192. Hé gefæstnode his láre on fæsthafelum gemynde, Hml. Th. ii. 118, 20. IV. parsimonious, close-fisted :-- For hwí wæ-acute;re þú swá fæsthafol mínra góda þe ic þé sealde?, Wlfst. 258, 12. Were græ-acute;digum and fæsthafelum uiro cupido et tenaci, Scint. 110, 15. Sint tó manianne ðá fæsðhafula[n] (tenaces, qui sua retinent), Past. 339, 7.

fæst-hafolnes. Add:-- Fæsthafolnes dira cupido, Dóm. L. 236. Swá ðá rúmmódan fæsthafolnesse læ-acute;ren, swá hí ðá uncystegan on yfelre hneáwnesse ne gebrengen sic prodigis praedicetur parcitas, ut tenacibus periturarum rerum custodia non augeatur, Past. 453, 28.

fæst-heald; adj. Having fast hold, firmly joined, firmly cemented: -- Hí swíðe fæsthealdne weorcstán upp áhwylfdon, and æ-acute;fre swá hí neár and neár eódon hí fundon æ-acute;lcne stán on óðerne befégedne, Hml. S. 23, 423. [Icel. fast-haldr tenacious.]

fæsting. Add :-- Hé wilnode þ-bar; hé befæste þám biscope his óðerne sunu . . . Þá gefylledre þæ-acute;re fæstinge hé wæs forðféred episcopo filium suum commendare curavit . . . Qua commendatione expleta defunctus est, Gr. D. 239, 15. ¶ as a technical term, the quartering of officials upon a monastery when these were travelling on the king's business :-- Liberabo monasterium a pastu et refectione illorum hominum quos saxonice nominamus Walhfæreld and heora fæsting, C. D. ii. 60, 30. v. ræ-acute;de-fæsting; fæsting-men, and see Sax. Engl. i. 294 sqq. , ii. 58 sqq.

fæstingan = fæstnigan: fæsting-men. Add: v. fæsting.

fæst-land, es; n. Land adapted to resist attack, that is hard to invade: -- Fóran wé þurh ðá fæstlond and þurh þá ungeférenlican eorþan we marched through country which could easily have been defended and over ground that was almost impassable, Nar. 17, 6. v. fæst; IV.

fæstlic. Add: I. lit. firm, solid :-- Geseah ic wíngeard trumlicne and fæstlicne vineam solidam miratus sum, Nar. 4, 28. II. resolute, vigorous :-- Fæstlic on færelde, Rún. 27. Suelce hé fæsðlicu and stranglecu weorc wyrce quaedam robusta exerceat, Past. 235, 18. Þæt hé þý fæstlecre gewinn mehte habban wið hiene, Ors. 5, 12; S. 240, 8. [O. H. Ger. fast-líh fixus, tutus; Icel. fast-ligr.]

fæstlíce. Add: (1) fast. Cf. fæste; I :-- Ðú gestaþoladest eorþan swíþe fæstlíce þ-bar; heó ne helt on náne healfe, Bt. 33, 4; F. 130, 36. Hié þá ingehygd heora heortan ful fæstlíce on þone heofonlican hyht gestaþelodon, Bl. H. 135, 29 : Jul. 270: El. 427 : Hy. 4, 37. Him man swýðe fæstlíce wiðstód and heardlíce, Chr. 1001 ; P. 133, 19. Þe fæstlícor þæ-acute;m wergan gáste wiþstondan, Bl. H. 135, 10. (2) expressing firmness of purpose. Cf. fæste; I b :-- Hié swíþe fæstlíce hié sylfe tó Crístes lufan gecyrdon, Bl. H. 173, 14. Synna fæstlíce geswícan, 193, 22. (3) expressing vigorous action, thoroughness. Cf. fæste ; I c :-- Hí þæ-acute;r fæstlíce feohtende wæ-acute;ron, Ch. 1001; P. 133, 18 : By. 254. Festlíce, Chr. 994; P. 12 7, 33. Hí tógædere feastlíce féngon, 1004 ; P. 135, 35 : S. 25, 489. Fæstlíce geflítan and gewinnan, Bl. H. 173, 2. Fæstlíce werian, By. 82. Ic fæstlíce fyrenwyrcende elnode zelavi in peccatoribus, Ps. Th. 72, 2. Hé fæstlíce ealle þá costunga of his líchaman ádrígde omni carnis tentatione funditus caruit, Gr. D. 190, 23. Ic þín wundur eall sæcge, swá ic fæstlícast mæg befón wordum (as completely as ever I can express them in words), Ps. Th. 74, 2. (4) firmly, constantly. Cf. fæst; II :-- Búton fæstlíce (firmiter) hé gelýfe, Ath. Crd. 42: Shrn. 195, 3. Hí fremmað fæstlíce Freán éce word, Sch. 50. Þæt gé fæstlícor gelýfdon, Wlfst. 231, 32. (5) expressing permanence, persistence. Cf. fæste; II a :-- Þæ-acute;r hié fæstlíce eard genámon they settled there, Gen. 1653. Gif hit on æ-acute;negum men æ-acute;nige hwíle fæstlíce wunaþ, Bt. 8; F. 26, 4. Hí næ-acute;fre fæstlíce ne þurhwuniaþ swelca swelce hí æ-acute;r tó cóman, 11, 1 ; F. 30, 28: Bl. H. 171, 27. Hé fæstlíce (pertinaciter) wiðsóc, Gr. D. 190, 15. Hí fæstlíce (constanter) gehéndon hine, Lk. L. R. 23, 10. (6) fast (in hold fast). Cf. fæste; II :-- Uton wé his lufe fæstlíce on úrum heortum healdan, Bl. H. 131, 3. Hé héht fæstlíce healdan þone hererinc, Met. 1, 70 : Rtl. 58, 1. Nim þé fæstlíce þæt ic sprece, Gr. D. 172, 33. Hí þeódað hí fæstlícor tó þæ-acute;re rihtwísnesse ipsi justitiae arctius inhaerebunt, Gr. D. 336, 23. Fæstlícor artius, Wrt. Voc. ii. 9, 26. Þ-bar; wé úre gesibsumnesse fæstlícost ús betweónan healdan, Ll. Th. i. 246, 22. (7) strictly (of command). Cf. fæste; II a :-- Ic þæt fæstlíce bebeád ðæt se mon sé ne wæ-acute;re mid his wæ-acute;pnum gegerwed, þæt hine mon scolde mid wæ-acute;pnum ácwellan legem dixi me in eum animadversurum qui non indutus armis deprehensus esset, Nar. 9, 27: Bl. H. 47, 20. (8) speedily, at once. Cf. fæste; V :-- Þonne fæstlíce flæ-acute;sc onginneð cólian, Rún. 29. (9) as a particle of vague meaning :-- Sume fæstlíce (wutudlíce, R., the West-Saxon version has nothing) cuoedon quidam autem dicebant, Jn. L. 7, 41. Æ-acute;c &l-bar; fæstlíce (W. S. has nothing) quidem, 16, 9: 11, 6: Lk. L. R. 11, 4. Ðes fæstlíce (etiam) synna forgefeð, Lk. L. 7, 49 (W. S. has nothing) : L. R. 9, 5. Fæstlíce jam, L. 8, 27 (W. S. has nothing): Jn. L. R. 3, 18 : 9, 22: 13, 2. [v. N. E. D. fastly. O. H. Ger. fastlíhho firmiter, solide: Icel. fastliga. UNCERTAIN ] v. ge-, un-fæstlice.

fæst-mód of constant mind, steadfast. Add :-- Hé tómiddes þám líge tó Gode ánmódlíce clypode, and on þæ-acute;re frecednysse fæstmód þurhwunode, Hml. S. 31, 872. [The Latin in Ors. 6, 33 is: Tantam constantiam pro retinenda fide quondam habuisset. ' ERROR ]

fæstmód-staðol. Dele, and see mód-staþol.

fæstnes. Add: (1) stability. v. fæst; III :-- Þæs wealles micelness and fæstness murorum firmitas et magnitudo, Ors. 2, 4; S. 74, 14. (2)tenacity. Cf. fæst; I [ :-- Seó fastnysse þæs yfeles wæ-acute;tan on þan heáfede, Lch. iii. 130, 7.] (3) resolution, vigour, firmness. Cf. fæst; II :-- Sameramis féng tó þám ríce mid mycelre fæstnesse (réþnesse, v. l.) and wræ-acute;nnesse (cf. Ors. 1, 2; S. 30, 14-35), Ors. 1, 2 tit. ; Th. 513, 4. v. ymb-fæstness.

fæstnian. Add: (1) to fix firmly in. v. fæst; I. 1 :-- Fæstniað eówer mód on his wundrum ponite corda vestra in virtute ejus, Ps. Th. 47, 11. (2) to attach firmly to. v. fæst; I. 2 :-- Tó þám lifgendan stáne staðol fæstniað, Jul. 654. (2 a) to betroth. Cf. Icel. fastna :-- Fæstnad desponsatam, Lk. L. 1, 27. (3) to make firm or steadfast. v. fæst; II :-- Scyle deóphýdig mon fæstnian ferðsefan, Sch. 20. (4) to confirm an agreement, statement, ratify peace, &c. :-- Ic fæstnige (printed fæstinge) mín wedd mid eów firmabo pactum meum vobiscum, Lev. 26, 9. Ðás godspelles ðæs wítges bóc sóðeð &l-bar; fæstnaagið haec euangelia Ezechielis volumen probat, Mt. p, 9, 9. Mon fæstnode þone frið æ-acute;gðer ge wið Eást-Engle ge wið Norðhymbre, Chr. 906; P. 94, 21. Se here hine gecés him tó hláforde, and þæt fæstnodon mid áþum, 921; P. 103, 20. Wére trume fæstnie pactum firmum feriat, Lch. i. Ixix UNCERTAIN , 4. Sume syndon confirmativa þæt synd fæstnigende, Ælfc. Gr. Z. 226, 10. (4 a) where a document is signed :-- Wríte hé ðá fæstnunga mid his ágenre handa, and on ðám gewrite ródetácn mearcige and hý swá fæstnigende uppan ðám altare álecge, R. Ben. 100, 6. ¶ in the case of charters:-- Ego Ceólnóð mid Crístes ródetácne festnie and wríte ( = confirmo et subscribo or roboro et subscribo, p. 295, 13, 15), C. D. i. 296, 15 : 299, 25. Ic ðás míne gesaldnisse trymme and faestna (cf. roboravi, I. UNCERTAIN 15) in Crístes ródetácne, ii. 5, 33. Ic ðás word and ðás wísan fæstnie and wríte, 122, 2. Ic ðis wríte and ðeafie and mid Crístes ródetácne hit festniæ, i. 311, 24. [O. Frs. festna: O. Sax. fastnón: O. H. Ger. fastinón (fest-) : Icel. fastna to pledge, betroth.] v. be-, on-, ród-, þurh-fæstnian.

fæstnung. Add: (1) the condition of being fast, stability, fixity. v. fæst; I :-- Hé gekýðð on ðæ-acute;re styringe ðára telgena útane ðæt ðæ-acute;r ne bið nán fæstnung on ðæ-acute;m wyrtruman innan UNCERTAIN exteriori mobilitate indicat, quod nulla interius radice subsistat, Past. 359, 8. Næfde hé (Lucifer) náne fæstnunge, ac feóll sóna ádún, Hex. 18, 2. (2) the condition of being closed. v. fæst; IV a :-- Seó fæstnung ðæ-acute;re hellican clýsinge ne geðafað þæt hí æ-acute;fre út ábrecon the prison of hell is shut too